Povane do prezidentských Lán zápach bioplynové stanice?
Obec Lány na Kladensku leží v bezprostřední blízkosti chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, je zde letní zámecké sídlo českých prezidentů, svůj poslední odpočinek tu našel zakladatel Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Místní občany pobouřilo, když se v září dozvěděli, že společnost Ekologie hodlá vedle již existující skládky mezi Lány a obcí Rynholec postavit s dotací z evropských fondů velkou bioplynovou stanici na likvidaci biologicky rozložitelných odpadů.
Bioplynové stanice nabízejí moderní způsob přeměny odpadu na energii. Plánovaná stanice u Lán by měla zpracovat ročně 13 000 tun odpadu, z toho dvě třetiny kukuřičné siláže a třetinu separovaného domovního bioodpadu ze zahrádek a domácností a jatečních odpadů. Měla by výkon přes 500 kW elektrické energie a přes 500 kW tepla.
Lánské zastupitelstvo v čele se starostou Karlem Skleničkou na úterním veřejném jednání vyjádřilo nesouhlas se záměrem Ekologie. Podpořili je i občané, obávající se zhoršení životního prostředí, zejména zápachu a zvýšené dopravní zátěže.
"Proč se to nepostaví někde jinde? V lese, v horách, v údodí, daleko od obce. Ne jen od Lán... (potlesk). Nebo vojenský prostor... (potlesk) Dokud nebude žádná norma, co je to smrad, tak nemůže nikdo říct, že ji to splňuje."
Stanice na katastru Rynholce má být umístěna necelý kilometr od obytné zástavby a 1300m od zástavby sousedních Lán.
"Při srovnání například s bioplynovou stanicí ve Velkém Karlově, kde je vzdálenost od obce dokonce 2400m, a přesto se jedná o mimořádně tragický případ a nepřetržitý zápach je pro obyvatele utrpením, se nám tato malá vzdálenost zdá pro naši obec velkým rizikem,"
uvedl starosta Lán Karel Sklenička. Zástupci firmy Ekologie tvrdí, že pachové zatížení v okolí stanice nehrozí. Jejich slova potvrzuje i Jiří Trnka z ministerstva zemědělství, který se věnuje obnovitelným zdrojům a bioplynové stanice prosazuje:
"Zkušenosti s provozem se teprve sbírají, takže negativní zkušenosti vyplývají z toho, že některé ty stanice měly například špatnou technologii, byla zastaralá, nebo provoz nefungoval tak, jak by měl, takže někde vlivy pachů existují, ale to už je u nových technologií vyloučeno."
Veřejnost se ale nedala zviklat. Stanici na jednání zastupitelstva Lán odmítli i zastupitelé ze sousedních Tuchlovic, primátor města Kladna a také krajský hejtman Petr Bendl, který je mimochodem lánským občanem.
"Pokud mohu mluvit za sebe jako krajského hejtmana, tak říkám své samosprávné NE této aktivitě, neboť riziko, že bude tato fermentační linka v obci zapáchat, prostě existuje a já si myslím, že Lány jako sídlo prezidenta republiky, obec zatížená už tím, že tudy jezdí náklady na skládku v katastru obce Rynholec, že už tohle zatížení stačí a že riskovat cokoli dalšího není správné," uvedl hejtman.
Petr Bendl věří, že bioplynovou stanici odmítne i prezidentská kancelář. Její stanovisko se Radiu Praha nepodařilo získat, mluvčí Petr Hájek vzkázal, že se vyjádří, až bude mít čas.
V České republice je bioplynových stanic zatím jen asi sto. Naproti tomu v sousedním Německu je jich tři a půl tisíce, tvrdí Jiří Trnka z ministerstva zemědělství: "Tam ten boom, na který tady v současné době čekáme, už proběhl." Podle něj tam stanice často stojí přímo uprostřed zástavby.
Zastupitelé Lán navštívili obec Kněžice na Nymbursku, kde bioplynová stanice likviduje lidské a zvířecí fekálie. Vyřešila tak levné vytápění obce bioplynem. Lánští ale tvrdí, že v Kněžici přes moderní technologie registorvali zápach.
Jaký tedy bude další postup v Lánech? Vysvětluje hejtman Bendl:
"Další postup bude, že najdeme cestu, jak se z toho zjišťovacího řízení, ve kterém to bylo, vrátit zpátky do projednávání vlivu stavby na životní prostředí, kde se k tomu budou znovu vyjadřovat všechny dotčené strany, orgány státní správy a samozřejmě Středočeský kraj, a stavební úřad pak ta stanoviska bude muset vzít v potaz. A já bych si moc přál, aby investor, když toto tady slyší, aby od svého úmyslu odstoupil a spíš rozumně řekl, že se nedá nic dělat a že nebude vířit další problémy."